Matka je obvykle nejbližší a nejdražší osobou v našem životě. Její oběť nás hřeje a uklidňuje, ať už svou přítomností nebo autoritativním, ale přesto laskavým hlasem. Když jsme děti, často se k ní utíkáme v nebezpečí, protože v ní máme jistotu ochrany a podpory. Ale jakmile vyrostneme, přichází čas na vlastní cestu. To ale neznamená, že bychom naše matky měli opomíjet.
V dnešním zrychleném světě, kde každý spěchá, je čas na společné chvíle často nedostatkovým zbožím. Navíc, pokud máme vlastní rodinu, často se musíme věnovat i jim, a tak na návštěvy rodičů nezbývá tolik času, jak bychom si přáli. Krátké telefonáty sice mohou udržovat kontakt, ale nenahradí osobní setkání, a matka se tak může cítit osaměle.
Existují věci, které naše maminky pravděpodobně nikdy neřeknou, i když je toho plné jejich srdce. Například to, že pro ně zůstaneme vždy malými dětmi a budou mít o nás stejně velké starosti jako dříve. Proto je důležité si na ně najít čas, jak jen to jde, aby se cítily klidněji a méně osaměle.
Nikdo nezůstává věčně mladý, ani maminky. To, co dříve zvládaly s lehkostí, teď může vyžadovat více úsilí. Proto je hezké udělat pro ně překvapení a nabídnout pomoc, i když se o ni nezeptají. Takové gesto může udělat mamince velkou radost a ušetřit jí spoustu energie.
Je důležité si uvědomit, že i maminky jsou jen lidé a mohou se mýlit. I když udělají chybu, zaslouží si naše porozumění a lásku. Nikdy nevíme, kolik času nám s nimi zbývá, a neměli bychom litovat, že jsme neřekli ta nejdůležitější slova, dokud ještě můžeme.
Mateřství je krásné, ale také náročné. Maminky prožívají radosti i starosti, a často své obavy a trápení tají, aby nás nezatěžovaly. Je na nás, abychom ocenili jejich lásku a starostlivost a vraceli jim ji dvojnásobně.
