Je na čase se zamyslet nad tím, zda trávíme dostatek času se svými rodiči. Pro většinu lidí má ztráta matky za následek i ztrátu duše, protože máma je osoba, která je s vámi déle než kdokoliv jiný. Nikdy nepochopíme, jak je pro nás matka důležitá a kolik toho pro nás vytrpěla nebo jak se cítila, když jsme byli nemocní nebo se domů nevrátili včas, dokud se sami nestaneme rodiči.
Ale nějak zapomínáme, že i když vyrůstáme, naše matky se o nás stále bojí. Kontakt ubylo, nevoláme jí tak často a s vnukem se tak často nevídá. Ale udržovat vřelý vztah s mámou se vyplácí. Až když ztratíme tak blízkou osobu, uvědomíme si, jak moc nemáme čas jim to říct. Pak jsme si začali vyčítat, že jí často nevoláme, nebo schválně nezvedáme telefon.
Zpráva o matčině smrti ji velmi zasáhla a zdá se, že ji nic nevyléčí. V těžké chvíli nám samozřejmě může pomoci partner nebo vlastní děti, ale oni ztrátu nesnášejí o nic lépe. Je to ale také čas uvědomit si, jak moc jako rodiče pro své blízké znamenáme a že jednou budou naše děti plakat stejně.
Je mnohem těžší překonat takovou ztrátu, pokud nemáte partnera nebo děti. Jen ten, kdo si něčím takovým prošel, tě může pochopit. Je tedy čas zamyslet se nad tím, jak nakládáme se svým časem a zda trávíme dostatek času s rodiči, dětmi nebo naší drahou polovičkou, protože kdokoli z nás může být kdykoli pryč. Štěstí našich životů i životů druhých závisí na nás.
Zavolejte někomu, koho máte rádi, připomeňte mu, jak moc ho máte rádi, navštivte ho s dezertem nebo mu jen udělejte radost. Udělejte si den volna a naplánujte si společný výlet. Protože jen tak vás nebude mrzet, že kvůli práci nebo přátelům nemáte čas na rodinu.
zdroj náhledového obrázku pixabay.com