Příběhy

    Vzpomínka na Jana Hrabětu (†86): Od elektromechanika k nezapomenutelné tváři Divadla Járy Cimrmana

    3 min čtení

    Ve věku 86 let zemřel herec Jan Hraběta, který se proslavil především spoluprací s Divadlem Járy Cimrmana. V divadle vystoupil naposledy v neděli – jen čtyři dny před smrtí.

    Vzpomínka na Jana Hrabětu (†86): Od elektromechanika k nezapomenutelné tváři Divadla Járy Cimrmana

    Ve věku 86 let zemřel herec Jan Hraběta, který se proslavil především spoluprací s Divadlem Járy Cimrmana. Zemřel v noci z 27. na 28. května 2026, několik dní po odehrání svého posledního představení v Divadle Járy Cimrmana.

    Cesta od průmyslu k divadlu

    Jan Hraběta se narodil 10. ledna 1940 ve Zlíně. Zlínský rodák se vyučil elektromechanikem a poté se živil jako řidič z povolání, opravář motorů či osvětlovač v Divadle Na zábradlí. Do uměleckého světa se dostal už v 60. letech jako osvětlovač v Divadle Na zábradlí, kde se seznámil s Andrejem Krobem a Václavem Havlem. Tato zdánlivě náhodná setkání se stala zlomovým bodem jeho kariéry.

    Prostřednictvím Kroba se roku 1978 stal osvětlovačem v Divadle Járy Cimrmana, a zanedlouho mu zde bylo nabídnuto herecké angažmá. Již o rok později v souboru herecky debutoval rolí krále ve hře Dlouhý, Široký a Krátkozraký.


    Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, divadlo.cz

    Legendární role v historii kultovního divadla

    V souboru působil od konce sedmdesátých let a vynikl rolemi praotce Čecha ve hře České nebe, krále v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký nebo faráře v Němém Bobšovi. Kromě Bedřicha Síry ve hře Akt ztvárnil také slavného českého horolezce Sváťu Pulce ve Švestce, Varela Frištenského v Dobytí severního pólu, hostinského v Hospodě Na mýtince, správcovou v Lijavci, praotce Čecha v Českém nebi nebo například náčelníka Línou hubu v Africe.

    Jako cimrmanolog užíval titulu „doktor inženýr" — tento fiktivní vědecký titul patřil k jeho ustálené roli v seminářových částech představení, jimiž každá cimrmanovská hra tradičně začíná. Zdeněk Svěrák o něm po jeho smrti řekl, že „patřil k předním hercům, přestože on sám seděl na místě a za zády si nechal udělat nápis zadní herec".


    Zdroje: iROZHLAS, Reflex.cz, Blesk.cz

    Činnost v divadle i za kamerou

    Na svém kontě měl tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník", jak se o něm píše na internetových stránkách divadla, také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech. Před kamerou debutoval v roce 1980 v komedii Vrchní, prchni! Objevil se i ve filmech Jára Cimrman ležící, spící (1983), Vesničko má středisková (1985), kde působil i jako asistent režie, Nejistá sezóna (1988), Konec básníků v Čechách (1993), Báječná léta pod psa (1997) či Vratné lahve (2007). Zahrál si i v televizních seriálech Bylo nás pět, Horákovi, Vyprávěj či Ohnivý kuře.

    Hraběta se aktivně zapojil i do disidentského divadla — v roce 1975 si zahrál v zakázané premiéře Žebrácké opery od Václava Havla. V roce 2022 vydal vzpomínkovou knihu Přes Zábradlí k Cimrmanům, ve které v rozhovoru s publicistkou Janou Mács Magdoňovou vzpomínal na svůj osobní život i divadelní kariéru.


    Zdroje: iROZHLAS, Aktuálně.cz, Echo24.cz

    Poslední představení čtyři dny před odchodem

    V Divadle Járy Cimrmana vystoupil Hraběta naposledy v neděli 24. května 2026. V semináři představení vystupoval v roli cimrmanologa s titulem „doktor inženýr", ve hře samotné hrál postavu Bedřicha Síry. Diváci tak neměli tušení, že se s ním loučí naposledy.

    V roce 2008 podstoupil operaci nohy, po níž začal chodit o holi. Přesto zůstal aktivním členem ansámblu — jeho oblíbenou přezdívkou se stal „zadní herec", nápis, který si nechal připevnit nad svou židli v zákulisí. Tato věrnost divadlu dodnes budí úctu mezi českými divadelníky.


    Zdroje: iROZHLAS, ČT24, Radio Prague International

    Související články