Léto 2026 vepsalo do české krajiny výraznou stopu: rekordní sucho, vyschlé potoky a zdecimované sklizně donutily vládu přistoupit ke krokům, které byly ještě nedávno politicky obtížně průchodné. Přehrady – stavby roky odkládané i kritizované – jsou znovu na stole.
Sucho, jaké Česko dlouho nepamatuje
Rok 2026 začal pro českou krajinu mimořádně špatně. Březen a duben 2026 byly v Česku nejsušší za 65 let a srážkový deficit dosahoval kritických hodnot. Situace se přes léto dál zhoršovala: za období od 1. ledna do 10. srpna šlo o nejnižší srážkový úhrn od roku 1961, srovnatelný s mimořádně suchým rokem 2015. Hydrologické sucho zesiluje – více než dvě třetiny sledovaných profilů vodních toků jsou pod limitem sucha, ve 164 profilech dosáhly průtoky historických minim a 70 procent sledovaných podzemních vod vykazuje silné nebo mimořádné sucho. Podle portálu InterSucho je v tomto roce doba trvání nedostatku půdní vláhy rekordní a zemědělství čelí výrazným dopadům – přičemž v lesích se mohou letošní dopady projevit ještě v dalších letech.
Zemědělci a vodovody pod tlakem
Dopad na zemědělství byl brutální. Podle srpnových dat projektu InterSucho má být letošní úroda obilovin nejslabší za posledních 14 let a u řepky dokonce nejnižší za 21 let, pokles se očekává také u kukuřice a cukrové řepy. Ztráty výnosů hlásili zemědělci ze 70 okresů – ve 25 z nich se očekávaly ztráty mezi 10 a 30 procenty, v 18 okresech mezi 30 a 40 procenty a ve dvanácti okresech přesahovaly očekávané ztráty 40 procent. České zemědělství letos podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun. Ministerstvo zemědělství proto připravuje balíček pomoci pro zemědělce, které zasáhly dopady extrémního sucha, s cílem udržet produkci a zabránit dalšímu oslabování českého zemědělství. Letní sucho přitom není jen českou záležitostí: podobně jako bouřky a výjimečné výkyvy počasí zasáhly jihovýchod ČR, i zbytek Evropy bojuje s důsledky klimatické změny.
Vláda vytahuje katalog přehradních projektů
Premiér Andrej Babiš společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem a generálním ředitelem Povodí Vltavy Petrem Kubalou oznámili 13. srpna 2026 u slapské přehrady, že na vodohospodářská opatření včetně nových přehrad chce vláda vynaložit čtyři miliardy korun – jde o plánovaný rozpočet vodohospodářské sekce ministerstva zemědělství na rok 2027. Na podzim by měl kabinet projednat speciální zákon, který má specifikovat 20 chystaných vodních nádrží. Vláda zároveň obnovuje Národní koalici proti suchu. Čtyři miliardy korun by měly posloužit na propojování vodohospodářských sítí, zadržování vody v krajině, výstavbu drobných vodních nádrží, rybníků a závlahových opatření. Část peněz má jít také na výstavbu vodních děl – konkrétně na výkup pozemků, projektovou dokumentaci nebo první práce v terénu u děl Nové Heřminovy na Bruntálsku, Kryry na Lounsku a Vlachovice na Zlínsku. Ministerstvo životního prostředí přitom vydalo v červnu 2026 všechna environmentální stanoviska potřebná pro budoucí výstavbu těchto vodních děl.
Nové Heřminovy: staveniště na podzim 2027
Nejdále v přípravách je přehrada Nové Heřminovy. Výběr zhotovitele včetně podpisu smlouvy má být ukončen do pololetí roku 2027 a staveniště bude předáno zhotoviteli ve třetím čtvrtletí roku 2027. Přípravné stavební práce budou probíhat od předání staveniště do roku 2028 včetně, hlavní stavební práce se předpokládají v letech 2029 až 2032, kdy bude zahájeno zkušební napouštění. Vodní dílo by mohlo být uvedeno do běžného provozu do prosince roku 2033. Náklady na samotné vodní dílo Povodí Odry aktuálně odhaduje na přibližně 4,26 miliardy korun; celkový součet zahrnující přeložku silnice I/45 a doprovodné protipovodňové stavby na řece Opavě pak přesahuje deset miliard korun. Hnutí Duha, které proti stavbě dlouhodobě vystupuje, opakovaně upozorňuje na možné komplikace projektu a dokončení stavby do původně plánovaných termínů považuje za nereálné.
Co bude dál?
Klíčovou roli v aktuální situaci sehrávají vodní nádrže spravované státními podniky Povodí, kde se daří zachovat zásobování obyvatel pitnou vodou i udržovat potřebné průtoky pro život v řekách. Opoziční strany – Starostové a nezávislí, ODS i Piráti – vládu kritizovaly za nedostatečné řešení sucha; bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) připomněl, že předchozí vláda dala na boj proti suchu rekordních 26,8 miliardy korun. Debata o přehradách nekončí jen u techniky a peněz – jde i o hodnoty a priority celé společnosti. Podobně jako se společnost dělí třeba v názoru na zákaz mobilů ve školách, i otázka přehrad versus přírodě blízkých opatření rozděluje odborníky i veřejnost. Jisté je jedno: bez systémového řešení hospodaření s vodou bude Česko každým horkým létem čelit stejné krizi znovu.
Zdroje: ČeskéNoviny.cz, Aktuálně.cz, iRozhlas – MŽP stanoviska, iRozhlas – mapa přehrad, Naše voda – harmonogram NH, Ekonomický deník – zahájení 2028, ASB Portal
