Po rekordně suchém létě 2026 houbaři čekají na obrat situace. Mapa Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) k 25. srpnu 2026 ukazuje první dílčí zlepšení na severu Čech a v horských polohách, ale plošná sezóna ještě nezačala. Vysvětlujeme, co se v lesích skutečně děje a kam má výprava vůbec smysl.
Sucho a houby: jak špatná byla situace
Letošní léto bylo z hlediska srážek mimořádně kruté. Od začátku roku do 10. srpna spadlo v Česku nejméně srážek za stejné období od roku 1961 – konkrétně 289 milimetrů, což odpovídá pouhým 66 procentům dlouhodobého průměru. Hydrologické sucho na většině území přetrvávalo ještě ke 20. srpnu, přestože od noci na pondělí 18. 8. místy pršelo. Zhruba 70 procent sledovaných podzemních vod se ocitlo ve stavu silného či mimořádného sucha.
Dopad na houby byl přímý. „Plošně po celé České republice houby momentálně nerostou a nejsou," konstatoval Jan Borovička z České mykologické společnosti ještě k 24. srpnu. Mapa ČHMÚ i nezávislý portál Mapahub.cz se shodovaly, že dobré podmínky pro růst hub tehdy panovaly na méně než jednom procentu území republiky.
Kdy houby vyrazí: co říká mapa ČHMÚ k 25. srpnu
Mapa pravděpodobnosti růstu hub ČHMÚ vyjadřuje vhodnost vláhových a teplotních podmínek. Základem výpočtu je nasycení půdy srážkami za předchozích 30 dní (index API30) v kombinaci s průměrnými teplotami za poslední týden. Model je vyvíjen ve spolupráci s odborníky z České mykologické společnosti.
K úterý 25. srpna 2026 se po srážkách z předchozích dní mapa začala měnit: nejlepší podmínky vykazuje sever Čech a obecně horské polohy. Oproti tomu nejhorší podmínky přetrvávají na jihu Moravy, kde nezapršelo dostatečně. Situace se ale prakticky každý den výrazně mění spolu s novými srážkami.
Důležité upozornění: podle ČHMÚ houby začínají nejvíce růst přibližně 10 dní po vydatném dešti a následném teplém (nikoli horkém) počasí. Jako první na srážky reagují saprotrofní houby (žampiony, bedly, pýchavky), teprve po nich – pokud ještě zapršelo – mohou vyrazit i hřibovité druhy.
Kam má výprava smysl: Jesenicko, Jizerské hory a sever Čech
Ne všechna tradiční houbařská místa jsou nyní vhodná stejnou měrou. Portál Mapahub.cz k 24. srpnu situoval centrum houbařských nadějí do masivu Králického Sněžníku a na severu Čech doporučoval spíše Hejnice než Kamenický Šenov. Dobré podmínky vidí i v okolí Špindlerova Mlýna.
Na Šumavu odborné zdroje k 24. srpnu nedoporučovaly jezdit – Mapahub.cz v případě Šumavy výslovně radil nikam nejezdit. Střední pravděpodobnost růstu hub mapa ČHMÚ ukazovala také pro Jeseníky, Blanský les a jižní část Orlických hor.
Zkušení houbaři doporučují zaměřit se na vlhčí lesní úseky, severní svahy a oblasti v blízkosti potoků nebo mokřadů, kde si půda drží vláhu déle než okolní krajina.
Co hledat: hřiby, lišky a klouzky
Hlavní sezóna v Česku připadá na srpen a září. Na jaře se sbírají smrži a kačenky, v létě hřiby a křemenáče, na podzim václavky a klouzci. Houby rostou v symbióze s konkrétními stromy – hřib smrkový pod smrky, hřib dubový pod duby, klouzci pod borovicemi. Lokalitu tak poznáte podle porostu, nikoli náhodou.
Klouzky patří mezi nejbezpečnější volbu pro začínající houbaře, protože záměna za jedovatý druh prakticky nehrozí. Sbírejte vždy jen houby, které bezpečně poznáte – v atlasu najdete u každého druhu popis, fotografie i sekci „záměny" s nebezpečnými dvojníky. Když si nejste jistí, houbu nechte být.
Pozor na jedovaté záměny
Drtivá většina otrav houbami vzniká záměnou jedovatého druhu za jedlý. Nejzákeřnější bývá hřib žlučník (hořčák), jehož hnědý klobouk připomíná hřib smrkový nebo dubový – pozná se podle růžového až špinavě bílého rouška a hořké chuti, která ale otravou není.
Klíčové upozornění: „babské rady" o stříbrné lžičce ani o tmavnutí česneku nefungují. Jediným spolehlivým způsobem je studium atlasu nebo konzultace s odborníkem. Při nejistotě se obraťte na Českou mykologickou společnost, která provozuje poradny a pořádá výstavy.
Výhled: sezóna teprve přichází
Po rekordně suchém létě se čeští houbaři dočkají snad teprve v září. Podhoubí i přes obrovské půdní sucho podle mykologů dál pracuje, a pokud se vyplní předpovědi o deštivějším závěru léta a začátku září, mohly by růst i oblíbené druhy jako hřiby nebo bedly. Klimatologové přitom upozorňují, že kvůli oteplování se houbařská sezóna z léta postupně přesouvá na podzim – začíná později, ale současně i později končí.
Nejdůležitější pravidlo zůstává stejné jako každý rok: sbírejte jen to, co bezpečně poznáte. Nejistota v lese není slabostí – je předpokladem dlouhé a radostné houbařské budoucnosti.
Zdroje: Aktuálně.cz – Kam na houby, srpen 2026, ČeskéNoviny.cz – Mykolog: situace se nezlepšila, ČHMÚ – Pravděpodobnost růstu hub, Meteocentrum.cz – Houbařská sezona začíná, ČeskéNoviny.cz – ČHMÚ: nejsušší rok od 1961
