Houbařská sezóna je v plném proudu, ale letošní sucho ji v mnoha oblastech Česka komplikuje. Hřiby, křemenáče i lišky vyčkávají v lesích Vysočiny, Šumavy, Brd a Beskyd – stačí sledovat správná data, vybavit se košíkem a znát pravidla hry.
Kdy a proč houby rostou?
Houby nevyrůstají náhodně. Jejich výskyt závisí na přesném sledu podmínek. Podle ČHMÚ platí obecné pravidlo: houby začínají nejvíce růst zhruba deset dní po vydatných deštích a následném teplém, nikoli však horkém počasí. U vyschlého podhoubí může růst nastoupit i později – mykologové upozorňují, že v takovém případě nesmí z podhoubí mezitím odcházet vláha. Klíčové je nasycení půdy: plodnice hub obsahují velké množství vody a potřebují přiměřené teplo – bez extrémních výkyvů teploty. Hlavní sezóna tradičně vrcholí mezi červencem a zářím.
ČHMÚ jako váš průvodce lesem
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve spolupráci s Českou mykologickou společností pravidelně zveřejňuje mapu pravděpodobnosti růstu hub. Mapa nejlépe odráží pravděpodobnost růstu masitých, mykorhizních druhů hub – patří mezi ně oblíbené hřiby, muchomůrky, ryzce, holubinky i lišky. Pro ostatní druhy hub model přesný není. Výpočet vychází z nasycení půdy srážkami za posledních 30 dní v kombinaci s průměrnými teplotami posledního týdne. Mapa se aktualizuje denně, takže dostanete aktuální přehled dříve, než se vůbec vydáte z domu.
Kde letos houby rostou nejlépe?
Houby rostou nejčastěji v lesích v symbióze s konkrétními stromy – hřib smrkový pod smrky, hřib dubový pod duby, klouzci pod borovicemi. Mezi dlouhodobě vyhlášené houbařské ráje patří Vysočina, Brdy, Šumava, Jeseníky a Beskydy. Vysočina si drží pověst nefalšovaného houbařského ráje: zvlněný terén tu zadržuje vodu déle, takže houby rostou i v době, kdy jinde půda vyprahne. Na Šumavě se za hřiby, liškami a ryzci jezdí hlavně do okolí Kvildy, Modravy a Železné Rudy. Pro Pražáky a Středočechy jsou sázkou na jistotu Brdy – hřiby, klouzci, kozáci i křemenáče se objevují u Hostomic nebo kolem Padrťských rybníků. Letos je ale situace kvůli přetrvávajícímu suchu v řadě oblastí nejistá, zejména na jižní Moravě. Horské a příhraniční polohy si v půdě vláhu drží déle.
Tři vodítka zkušeného houbaře
Pro úspěšný výlet do lesa doporučují zkušení sběrači spojit tři faktory: déšť zhruba před deseti dny, vhodný porost (smrky, duby, břízy, borovice) a vlhké, mechové prostředí. K tomu přidejte mapu ČHMÚ a hlášení houbařů z okolí – třeba ve facebookových skupinách jako Kde rostou houby – a výrazně zvýšíte svou šanci na plný košík. Pamatujte také, že mapa je dobrý pomocník, ale konečné slovo mají vždy les a počasí.
Parkování u lesa: pokuta, která nepřijde levně
To, co mnozí houbaři podceňují, může mít nepříjemné finanční důsledky. Podle lesního zákona je vjezd a stání motorových vozidel v lese zakázáno – a zákaz platí automaticky, i když u cesty nestojí žádná dopravní značka. Zákon přitom rozlišuje dva typy postihu. Řidič, který zákaz poruší, se dopouští přestupku a hrozí mu pokuta až 5 000 korun, v národních parcích a chráněných krajinných oblastech až 10 000 korun (§ 53 lesního zákona). Provozovatel vozidla – zpravidla jeho majitel – má navíc zákonnou povinnost zajistit, aby s autem nikdo zákaz neporušil. Pokud tuto povinnost nesplní, může mu být uložena pokuta až 100 000 korun jako správní delikt (§ 54 lesního zákona) – tato vyšší sazba se uplatňuje zejména tehdy, když se nepodaří zjistit totožnost řidiče. Obě sankce přitom nelze uložit za tentýž skutek zároveň. Policisté opakovaně upozorňují houbaře, aby neparkovali svá vozidla na příjezdových komunikacích do lesa – zejména u závor a skládek dřeva, kde blokují práci lesníků i složek záchranného systému.
Zdroje: Deník.cz – Kde rostou houby, podmínky, Tiscali.cz – Parkování v lese, právní rozbor 2026, Arecenze.cz – Pokuta za parkování u lesa 2026, EnviWeb – Mapa ČHMÚ, houby, Kudy z nudy – Houbařské ráje