Artur Štaidl (29), syn popové ikony Ivety Bartošové a skladatele Ladislava Štaidla, se poprvé otevřeně vrátil k jedné z nejtěžších chvil svého života. V rozhovoru pro Blesk přiznal, jak tragicky a traumatizujícím způsobem se o smrti své matky dozvěděl – a jak dlouhá je cesta zpracování takové ztráty.
Školní lavice, sociální sítě a bolestné setkání se skutečností
Arturovi bylo pouhých sedmnáct let, když se jeho maminka Iveta Bartošová rozhodla ukončit svůj život. Jak nyní syn hudební ikony prozradil v rozhovoru pro Blesk, když se poprvé dozvěděl o její smrti, byl ve škole. Zprávu o tragické smrti své matky zahlédl na Facebooku – jenže zpočátku ji považoval za pouhou fámu. "V té době po sociálních sítích často kolovaly falešné zprávy o úmrtí různých osobností," přiznal Artur. Nedalo mu to však klid.
Iveta Bartošová se 29. dubna 2014 rozhodla ukončit svůj život skokem pod vlak, jen kousek od svého domu v pražské Uhříněvsi, v narozeninový den svého posledního manžela Josefa Rychtáře. Sedmnáctiletý Artur požádal učitelku o dovolení zavolat si z hodiny. Nejprve volal Josefu Rychtářovi – ten telefon nezvedl. Pak vytočil číslo fotografa, který byl vždy u všeho. Ten mu odpověděl, že nechce být tím, kdo mu to řekne, a hovor ukončil. V ten moment Arturovi bylo vše jasné. Byl to, jak sám říká, obrovský šok.
Dlouhá cesta ke zpracování ztráty
Štaidl se nyní snaží koukat dopředu nebo se soustředit na to, co se děje tady a teď. Určitě neřeší, co bylo. To už je z jeho pohledu pryč. Tato slova reflektují zásadní posun v jeho myšlení – dlouhou cestu od traumatu k vyrovnání se se ztrátou. Není to denial nebo útěk, ale spíš zdravý odstup, který mu umožňuje žít.
S odstupem více než dvanácti let přiznává, že část vzpomínek na období kolem matčiny smrti z mysli vytěsnil. Mladý muž si s bolestí porádal postupně a nelehce – v říjnu 2026 oslaví třicáté narozeniny a z jeho nynějšího vyjádření vyplývá, že se na události svého dospívání dokáže dívat s větším odstupem než dříve.
Vzpomínky s láskou a zdravým odstupem
Zajímavé je, že Artur Štaidl mámu Ivetu Bartošovou hluboce miloval, ačkoli musel přihlížet jejím četným psychickým i fyzickým zhroucením. Tato láska není zanesena hořkostí. "Máma mě vždy podporovala ve všem, co jsem si vymyslel. Vždycky. Byla neuvěřitelně hodná," vzpomíná Štaidl. Zároveň ale přiznává, že vzpomínky na ni pomalu blednou. Jeho schopnost mluvit o své matce bez zuřivosti či sebetrýznění svědčí o pozitivním zpracování těžkých zážitků.
Dospělost v srpnu 2026
Dnes, v srpnu 2026, se blíží Artur k třicítce s úplně jiným pohledem na svůj osud. Na začátku podzimu oslaví 30. narozeniny a sám říká, že je ve zlomovém životním období. Pracuje jako obchodní zástupce v agentuře s přesahem do marketingu, přičemž studium psychologie, které dříve zahájil, musel kvůli pracovnímu vytížení přerušit. S kamarády také rozjel pivní projekt Pivní pupci zaměřený na zkoumání českých pivovarů, a nově i kapelu Bananazz. Ve svém osobním životě našel štěstí po boku přítelkyně, s níž se nedávno přestěhoval.
Rozmluva Artura Štaidla pro Blesk představuje důležitý milník – mladý muž, který si prošel nekompromisní školou života, si nyní dovoluje o svých traumatech mluvit veřejně. To není jen terapeutický krok, ale také určitá forma odpuštění – sobě i svým rodičům.
Zdroje: Blesk.cz, zeny.iprima.cz, extra.cz, prosvet.cz
