Masožravé rostliny jsou jako všechny ostatní rostlinky, akorát si z času na čas dopřejí i hmyz. Právě proto jsou tak oblíbené a mnoha lidí fascinují. Jak se starat o tento druh, aby spokojeně vzkvétal?

Druhy masožravek
Masožravé rostliny se rozdělují i podle toho, jakým způsobem „loví“ hmyz. Jednu skupinu tvoří rostliny s aktivními pastmi a druhou s pasivními.

Aktivní pasti vlastní odrůdy Aldrovandi, Dionaea a Utricukaria a při chytání kořisti se pasti pohybují, přičemž tento pohyb je rychlý a trvá nanejvýš několik sekund.

Pasivní pasti jsou tvořeny lepkavými listy na které se hmyz přilepí. I rostliny s pasivními pastmi vykonávají pohyb, ale je velmi pomalý a téměř neviditelný. Listy se dávají do pohybu, když se přilepená kořist snaží odtrhnout. Do této kategorie patří například Drosea capensis.

K nejznámějším a nejoblíbenějším patří mucholapka podivná – Dionaea muscipula – a to právě díky pasti, která dokáže prudce sklapnout. Drobný hmyz ale loví spíše druhy jako rosnatka (Drosera), Pinguicula (tučnice), Byblis nebo Drosophyllum.

Mohlo by vás zaujmout: Stop dobiedzavým mouchám: Takto s letní havětí raz dva zatočíte!

Péče o masožravé rostliny
Druhy jako Dionaea, Drosera zda Pinguicula jsou vhodné i pro začátečníky, ale třeba jim věnovat náležitou péči. Například druhy rosnatky a tučnice potřebují dostatek světla a slunce a proto by měly být umísťovány na parapetních deskách. Ideální orientace je jih nebo jihovýchod.

Pokud se ptáte čím a jak často je třeba masožravou rostlinu krmit, odpověď je jednoduchá – nekrmit. Rostlinka si dokáže potravu nachytat sama a pokud byste ji krmili mohli byste jí ublížit, nebo by to mohlo vést až k úhynu rostliny. Jedinou výjimkou jsou masožravky pěstovány v uzavřených akváriích, kam se hmyz nedostane. V tom případě je krmit samozřejmě třeba, ale běžné druhy jako Saracéni, rosnatka nebo mucholapka se v takových podmínkách nepěstují.

Zalévání masožravky
Nejlepší pro masožravky je dešťová nebo osmotická voda. Pokud nemáte možnost takovou vodu získat, postačí i destilovaná voda, kterou koupíte běžně v supermarketu či na benzínové pumpě. V krajním případě lze použít i odstátou převařenou vodu s několika kapkami octa. Některé méně citlivé druhy jako jsou špirlice a tučnice si na kvalitu vody až tak nepotrpí a snesou i tvrdší. Tvrdá voda ale znehodnocuje substrát, takže není nejvhodnější volbou.

Jak často zalévat rostlinku závisí hlavně od rodu nebo konkrétního druhu. Pokud jde o méně náročné druhy vhodné pro začátečníky jako jsou mucholapky, rsičky, tučnice a špirlice, tak v létě mohou stát ve vodě. Stačí jim ji každý den nalít do misky a s tím si tyto druhy vystačí. Komplikovanější je to během zimy, protože zalévání závisí na teplotních a světelných podmínek. Rozhodně ale chce zalévat méně a rostlina by neměl stát ve vodě. Stačí ji polít jednou za 3-7 dnů.

Mohlo by vás zaujmout: Kráska jménem vánoční růže: Jak s ní zacházet, aby její nádhera nepovädla?

Vhodný substrát
Masožravé rostliny se většinou vyskytují na místech, kde je půda chudá na živiny. Jde většinou o písčité nebo rašelinné půdy. Jako základ se proto doporučuje používat hrubou vláknitou rašelinu s pH 3,5 a příměsemi písku, perlitu nebo kůry. Druh a složení substrátu je třeba přizpůsobovat druhu masožravky. Například Saracéni, drosera zda Dionaea se dobře pěstují v rašelině s příměsí písku nebo perlitu.

Pokud jde o hnojení, tak se při masožravých rostlinách nedoporučuje. Můžete tak totiž rostlině ublížit a následně vám uhyne. Když už, tak můžete rostlinu občas přikrmit hmyzem, který jí dodá potřebné živiny, ale není to nutné.

Na závěr malé doporučení při kupování masožravek: rostliny, které se prodávají v supermarketech nebo velkých květinářstvích nebývají v nejlepší kondici, a tak se může stát, že rychle uhynou. Je tedy lepší zakoupit si masožravku od pěstitele nebo prodejce, který se specializuje na masožravé rostliny.

Sdílejte